Drak a Rýbrcoul

Drak a Rýbrcoul. Symboly města a hor.

Obě bytosti dnes pokládáme za legendu, pověst. Pro někoho pohádka, pro jiného hra. Ale dost možná, že vnímavější z nás při zmínce lehce zamrazí a pocítí slabé šimrání kolem žaludku. Snad je to tím, že si nás prostředí, ve kterém žijeme, dokázalo znovu podmanit.

Že umíme zachytit ozvěny myšlenek a pocitů dávných předků. Že ve snech objevujeme spletitá zákoutí temných uliček středověkého města. Prodíráme se neprostupným horským údolím a šplháme na nebezpečné hřebeny Krkonoš. Prožíváme nevysvětlitelné magické události a slyšíme poslední zoufalý výkřik navždy ztracených lidí.

A pak se do hlavy začne vkrádat neodbytná a znepokojující myšlenka. Drak i Rýbrcoul tu byli. A možná stále jsou, byť překřičeni moderní civilizací. A tak na jejich počest, na počest dávných generací a pro připomínku, že i my jsme součástí toku času, uspořádejme slavnost.

Ať se opět rozhoří ohně a rozezvučí bubny. Ať noční město a horské lesy znovu vypráví příběhy, na čas zapomenuté, ale stále živé. Ať se i v nás na okamžik probudí divokost, urputná touha přežít a něco po sobě zanechat. Bude to slavnost setkání. Prolne se minulost a současnost, pohádka a rozum, město a hory. Potká se drak a Rýbrcoul.